Aneta Špíglová

Muž opustí rodinu, zaměstnání a lidstvo vůbec. Vezme kolo a stan a vyráží vstříc necivilizovanému lesu, tichu a losům. Adaptaci norského bestselleru Erlenda Loea uvádí v Rock Café letošní absolventi KALDu: režisérka Linda Dušková, herci Pavel Blažek a Filip Šebšajevič.

„Žili jsme tak dlouho v hanbě, až jsme z ní oslepli.“

První inscenace letošní sezóny Katedry alternativního a loutkového divadla začíná ve foyer. Herci v civilu přeskupují stoly a židle DISKafé, uvolňují prostor k zahájení karnevalu. Diváci se kupí u vstupu do sálu v domnění, že představení začne tam. Proti nim po chvíli vyrážejí herci, již v kostýmech. S hudebními nástroji si prorážejí cestu mezi nechápavými diváky na vyklizený stupínek u okna kavárny. Bizarní masky vítají obecenstvo za doprovodu temné karnevalově-cirkusové melodie. Nabízejí malé tematické povzbuzení, absint pro každého. Tedy absint by to byl, kdyby nebyla prohibice. K vzteku přítomného zájezdu školou povinných dětí musejí obdarovaní vzít za vděk panákem vody. To už ale první část programu končí a diváci poslušně po vzoru Nea či Alenky, podle toho, komu kdo dává přednost, následují velkou bílou králičí hlavu do neprobádaného nitra jedné spořádané rodiny.

Oscarový režisér Roman Polanski se vydal do divadla. Pro svůj nový filmový čin si zvolil oblíbenou hru Yasminy Rezy – Bůh masakru. V jednom prostoru uzavřete na dostatečně dlouhou dobu dva obyčejné manželské páry s průměrným vzděláním i vychováním a sledujete, co se stane. Falešná maska civilizační morálky se smývá a člověk odhaluje svou skutečnou, mnohdy až neandertálskou, podstatu. Zaručený návod na úspěch. 

„Záblesk života na hřbitově. Za zády vážených diváků režisér “vyřvává” podporu svým hercům, s dvojkou bílého, nonšalantně opřený o zlatý sloup.“

I třetí inscenace letošního absolventského ročníku režie, dramaturgie a herectví katedry alternativního a loutkového divadla se nese v čechovovském duchu „pojďme si zafilozofovat“, ne nezbytně v pejorativním smyslu. Podobně jako My Funny games se Last Minutes zabývá neutěšeným stavem současné společnosti. V tomto případě se lidské nedostatky odhalují tváří v tvář definitivnímu konci, tedy při nejmenším konci jedné éry.

My funny games v DISKu. Nejen citace slavného filmu, ale příslib skutečné hry, atraktivní hry na život a o život. Alterna si hraje. S technikou, tělem a především s divákem.