Cash only

Než vyrazíte na výlet do Berlína, zjistěte si, jestli máte výběry z bankomatů v zahraničí zdarma. Berlínské podniky totiž z nějakého nepochopitelného důvodu ve většině případů neakceptují karty a berou pouze hotovost. Štěstí je, že karta zní anglicky - card a německy - die Karte velmi podobně. Což vás neučiní šťastnými, když jste poslední cash utratili za sice levný, ale o to víc nechutný currywurst a už hodinu chodíte po berlínské odlehlé čtvrti s nadějí, že narazíte na podnik, kde budou brát karty. Víte ale, že co se týká karet, nenarazíte na jazykovou bariéru. Koho by to napadlo? Je 21. století. Jsme v Berlíně. Je 21. století. V Krakově se dá všude platit kartou. No, ať už s kartou, nebo bez ní, váš účet se asi trochu prohne. Což bolí, když jste studentka vysoké školy, bydlící v Praze a žijící klasický studentský život, který z vás přirozeně dělá milovnici studentských cen a všech student-friendly podniků. Studentské ceny jsem v Berlíně tedy nepotkala. Nepočítám do toho vlastní rozhodnutí navštívit hipsterský podnik Roamers, kde báječný brunch s kávou stál tolik jako představení v Berliner Ensemble plus dvě piva. Berlínský piva. Čtyři český. Ten brunch byl ale opravdu výborný a takový insta #foodporn jídlo jsem nikdy neměla. Podnik doporučuji a vyzdvihuji možnost platit kartou. Společně s mými přáteli a přáteli divadla jsem vyrazila do Berlína především za divadlem. Vstupenky do divadla byly paradoxně jednou z nejlevnějších položek celé akce Berlín. Studentská vstupenka, kterou můžete zaplatit kartou, stojí devět euro. Což je o víc než polovinu levnější než vstupenka do poslední cenové kategorie na muzikál Čarodějka v pražské Goja Music Hall. Čarodějku ale asi není zcela vhodné srovnávat s Thalheimrovým Othellem. Hádám totiž, že se pohybujeme ve zcela odlišných vodách, i když přiznávám, že jsem Čarodějku neviděla. A neuvidím. Ani nejlevnější cenová kategorie v Goje totiž nezapadá do mého low cost konceptu existence. Zpátky na západ. Rada, jak nejvíce ušetřit v hlavním městě, je pohybovat se pěšky. Je to ale docela problematické, jelikož Berlín je rozlehlé město. Nezbývá tedy než přesunout se do divadla metrem. Celodenní jízdenka je skoro stejně drahá jako lístek na večerní představení. Z aktualizovaných informací se v novém roce cena jízdného ještě zvedla a cena jízdenky s cenou vstupenky do divadla je tedy zcela srovnatelná. Varuji, že vaše nálada se může rapidně zhoršit ve chvíli, kdy zjistíte, že celodenní neznamená například od 11 do 11 druhého dne. Všechny celodenní jízdenky končí ve 3 hodiny ráno. A to vy se zrovna vracíte domů ze sympatického podniku s názvem Papa liebt dich. #berlinskepravdy Bojujete tedy s vysokými cenami i s časem. Útočištěm se nám stalo kouzelné Berliner Ensemble. Nejenom, že si můžete dovolit vstupenky, aniž byste museli prodat orgány, ale v divadelní kantýně si můžete koupit preclík za jedno euro a padesát centů. Preclík je dobrý a podporuje atmosféru německé kultury. Stejně jako lederhose. I když ty se nosí v Rakousku a v Bavorsku. V divadelní kantýně se sice nedá platit kartou, zato si můžete zcela volně rozebrat ve vstupní hale divadla hned vedle pokladen pohlednice. Na pohlednicích jsou fotografie z inscenací, které jsou na repertoáru divadla. Já jsem si jich tedy pár volně rozebrala. Bylo jich víc než pár, a proto jsem rozebírala nenápadně. Nápaditě teď zdobí zdi mého pokoje. Nepůsobí to levně a bylo to úplně zadarmo. 

Následuje divadelní zážitek k nezaplacení a večer pak už pár předražených piv ve skvělých podnicích. Bavíte se a děláte, že nevidíte, kolik to pivo stojí, a nad panákem se dlouze rozmýšlíte. Vaše slabá vůle však převálcuje vaši peněženku a vy se uklidňujete heslem mojí matky: „Dovolená je od slova dovolit si.“ V Berlíně si dovolíš a v Praze si pak utáhneš opasek. Stojí to ale za to. Myslím to divadlo. Německý pivo se s českým nedá srovnat.

Varování na závěr. Pokud budete jízdenku na metro platit kartou, což je možné, nenechávejte jí v automatu. Po odebrání jízdenky z té přihrádky, kam vám vypadne, vysuňte platební kartu z automatu a schovejte ji do peněženky. Ať nedopadnete jako kamarád Marek.