Inscenace Memories of Fools v režii Rostislava Nováka ml. vypráví příběh chlapce, který se chce stát astronautem, a pro diváka je barvitým leporelem mnoha novocirkusových disciplín – žonglování, cyr wheel, závěsná akrobacie, teeterboard a další. Zároveň se zamýšlí nad důležitými filozofickými otázkami o naší paměti a vzpomínkách za doprovodu podmanivé hudby. Inscenace měla premiéru v berlínském divadle Chamäleon Theatre, které také mnohokrát za půl roku a během 150 repríz úspěšně zaplnila. Českou březnovou reprízu absolvovala sice před prázdným hledištěm, bez reakcí diváků či konečného potlesku, ale online ji vidělo přes 50 000 lidí, i když byl záznam dostupný pouze do nočních hodin stejného dne. Program před představením a při nutné dvacetiminutové technologické přestávce si vzal na starosti režisér Rosťa Novák ml., který virtuální diváky nechal nahlédnout do šaten herců, zázemí divadla a na jeviště a po skončení představení zodpověděl mnoho diváckých otázek, které se průběžně objevovaly na chatu mezi mnoha pozdravy a díky.
Protože většina performerů, herců, tanečníků, techniků a dalších, jež působí v souboru Cirk La Putyka, je finančně z velké části závislá na příjmu ze vstupenek, jak zmiňuje Rosťa Novák ml. ve videopozvánce k přenosu, byla zřízena kampaň na darujme.cz, kde mohli diváci a příznivci divadla přispívat libovolnou částkou a během jednoho večera se vybralo přes 560 000 Kč.
Pár dní po úspěšném streamu vznikla nová platforma online přenosů živých vystoupení, záznamů a představení Cirk La Putyka (A)live. Tím také započala tradice středečního vysílání záznamů inscenací ve znamení podpory pro umělce, herce, akrobaty, techniky a tvůrce, kteří nemohli kvůli koronavirové krizi pokračovat na svých projektech. Diváci mohli vidět například Divadelními novinami oceněný příběh o andělech Up End Down Symphony, jehož záznam byl původně vytvořen pro uvedení na plátně, ve své době největší projekt Family propojující přes dvacet umělců různých národností a generací nebo inscenaci Hit, Tell the Difference s rwandskými umělci.
Virtuální aktivity Cirku La Putyka ale nezůstaly jen u pravidelného zveřejňování záznamů inscenací. Brzy se na stránkách začínaly objevovat další projekty, které nabízely široké spektrum aktivit pro veřejnost podle různých preferencí. V rámci projektu Backstage vznikaly různé rozhovory, tiskovky, náhledy do historie souboru a každou neděli začal vycházet hravý Homework, ve kterém cirkusoví performeři prezentovali své schopnosti ve svém domácím prostředí. Vznikl také projekt #kulturunezastavis nebo se v Lucerně a na sociálních sítích odvysílala premiéra dokumentu režiséra Erika Knoppa Na krev o zakladatelích souboru Cirk La Putyka.
Ze všech domácích videí sálala ryze pozitivní energie a citelná snaha proniknout skrz obrazovky za svými příznivci, která byla přitažlivá pro spoustu nových diváků. Jenom na platformě Facebooku se videa dostávají k tisícům zhlédnutí, což by se v kamenném divadle podařilo velmi těžko.
Když se kultura během několik hodin tehdy musela přesměrovat na jinou platformu, než byla zvyklá, divadlo ztratila svého „tradičního“ diváka, který by si zaplatil za vstupenku a večer se dostavil do hlediště. Muselo si poradit jinak a celou svoji pozornost obrátit na dosud lehce opomíjené sociální sítě, protože divadlo není přenositelné natolik, aby neutrpělo. Cirk La Putyka byl mezi prvními, kteří se v době koronavirové dokázali rychle adaptovat, semknout kulturní svět a za těch několik týdnů vytvořit úplně nový divadelní, ale virtuální.
Nezávislá holešovická divadelní scéna Jatka78 obnovila svoji sezónu 27. května kabaretem s názvem POTaLESK aneb 100 lidí 100 chutí v režii Rosti Nováka a Víta Neznala. Letní scéna Jatek78 bude v provozu v červnu a červenci a uvede například premiéru inscenace Cirku La Putyka s názvem Kaleidoscope v režii Maksima Komara.
„Díky“ koronavirové krizi jsme si vyzkoušeli, že kultura je důležitou součástí našich životů, je silná a dokáže překonat i takové nástrahy, jako je rozpojení toho nejzákladnějšího divadelního principu herec – divák, a dokáže zůstat „alive“, jak úspěšně dokázal Cirk La Putyka. Na konci května je na transparentním účtu, ze kterého se čerpají peníze na podporu nejen Cirk La Putyky, přes milion korun a částka stále roste.
Když se chce, divadlo se dostane do všech místností, do všech rodin a ke všem lidem, kteří o něj mají zájem. Tento rok se potvrdilo i to, co před pár desítkami let poznamenal Miroslav Rutte: „Divadlo je především arénou ducha.“ Ale doufejme, že nás podobných „zkoušek“ nebude čekat víc.