Naskytla se mi příležitost několikrát za posledního čtvrt roku navštívit Polsko. Některé cesty byly výhradně soukromě poznávací a jiné pracovní, nicméně podařilo se mi být součástí letošního festivalu Warszawskie spotkania teatralne, o kterém jsem se rozhodla i vám podat krátkou zábavnou zprávu. Letos už po 36. polská metropole přivítala ty nejlepší inscenace za poslední rok vybrané Wojciechem Majcherkem (hlavní program) a Krzysztofem Rauem (sekce pro děti).
Pro mne samotnou bylo Polsko celkem obyčejnou zemí a teprve po bližším seznámení se s aktuální situací, ať už politickou nebo společenskou, se mi rozšířily obzory a mohla jsem si udělat lepší názor. A protože nejsem zdaleka jediná, kdo se rád poučí, přesvědčila jsem dva sympatické Poláky, aby pro vás čtenáře formou rozhovoru představili svoji zemi a dojmy ze současného dění. Nevybírala jsem jen tak někoho! Oba dva jsou úspěšnými žurnalisty, ona se zajímá o politiku, filozofii a film, on píše knihy, například o politice, historii nebo kultuře, a brzy se jedna z nich objeví i v ČR. Myslím, že můžeme být hrdí, že jsou součástí Hybris.
Barbora Forkovičová zachytila některé inscenace z brněnského Encounteru 2016, ale jelikož její pobyt v Brně nebyl dostatečně dlouhý na detailní reportáž, rozhodla se vám o festivalu alespoň zaglosovat.
Svůj dlouholetý zájem o amatérské divadlo zpracovává Tereza Pavelková v návaznosti na přehlídku Valašské Křoví, kterého se pravidelně účastní. Téma amatérského divadla nemá v našem časopise mnoho prostoru, ale rozhodně sem patří. Proto přidáváme Terčin názor do tohoto čísla, které bych tematicky nazvala jako „vytáhli jsme paty z Prahy“.
Můžete se těšit i na tradiční recenze na „DISKová“ představení, a pokud máte dojem, že o Katedře teorie a kritiky víte stále málo, naši pedagogové osvětlí poslední nejasnosti prostřednictvím Dialogů. Nezbývá, než vás pobídnout ke čtení! Na vaše reakce se těší