Editorial #38

Nicméně nebudu se pomocí slov vkrádat do vašich životů, které jsou momentálně napadeny nebo osvobozeny rozvolňováním, a snažit se vám připomenout, že divadlo bylo velmi ošklivě zasažené virem a jako léčba byla nasazena absence diváků. Následoval by výčet synonym ke slovům devastující, katastrofa, pláč. Bez ironie si všichni jistě uvědomujeme, že to pro divadlo a divadelníky byl opravdu těžký čas, ať už se zdá být tento obrat jakkoliv otřepaný. Při pročítání následujících stránek se utvrdíme v tom, že divadlo je postavené na živém kontaktu diváka a herce či performera a na přítomném okamžiku. Hledání alternativ této výjimečnosti, pro kterou, troufám si říct, většina z nás divadlu podlehla, je komplikované. Možná se vaše pocity shodují s některými pocity studentů divadelní kritiky?  Ať však zastáváte to či ono, já doufám, že z obsahu tohoto čísla vychází především optimismus. 

 Koronavirový speciál časopisu Hybris nese téma „Ven z divadla“.  Toto téma představujeme v článcích, rozhovorech a úvahách v mnoha podobách. Krize vyhnala divadelníky ven z divadla a my jsme zjistili, že divadlo může žít na ulici, ve vnitrobloku, na silnici, v autě, v parku, kdekoli venku. Divadelníci se ke svým divákům dostávali přes online prostor a „potkávali se“ jinde než v obvyklém kamenném divadle. Toto tematické ohraničení nás také přivedlo k oblasti paradivadelních aktivit. 

Na závěr nezapomeňte, že nás čeká léto a venkovní divadelní scény. Pokud uplynulé koronavirové měsíce přinesly půst, nechť ty letní přinesou divadelní obžerství v podobě letních scén, festivalů a dalších kulturních akcí. S optimismem hleďme do dalších měsíců.

Krásné divadelní „prázdniny“ 

Vám přeje 

Adéla Kalusová