Když nejsem umělec, co aspoň krást jako oni?

Když nejsem umělec, co aspoň krást jako oni? V nakladatelství Jan Melvil Publishing, které se honosí podtitulem „Knihy, které změní život“, vyšla na začátku října kniha Kraď jako umělec od Austina Kleona. Malý čtvercový paperback o sto šedesáti stránkách, s bílými rukou napsanými nápisy, vám život určitě nijak radikálně nezmění. Naučí vás ale poměrně sofistikovaně krást nápady tak, abyste minimálně při svém uměleckém zápalu vypadali (před ostatními) dobře. S trochou štěstí i geniálně a originálně. Kleon, který se živí jako kreslíř, píše básně a přednáší na konferencích TED o kreativitě nebo vizuálním myšlení, se vůbec nestydí přiznat, že při své tvorbě od ostatních „krade“. Ví, že už tu všechno jednou bylo, že žádný nápad není originální a je to zpravidla jen směs různých vlivů vypozorovaných v libovolném časovém období. O tom by mohli leccos vyprávět i jeho kamarádi, život samotný nebo Picasso s T. S. Eliotem, kterými se v knize zastřešuje. Jeho rady a zásady typu „Nebuď svině (svět je malý)“, „Pracuj rukama“ nebo „Nesnaž se být cool (cesta k úspěchu je roubena nudou)“ jsou úderné, vtipné a životem vyzkoušené. Jsou hlavně sestavené tak, aby vás nejen naučily „krást“ nápady, ale vnímat i každodenní život jako zdroj inspirace a být k němu ve vhodných chvílích pokorný. Nic objevného, že? Pokud bych i já měla ukrást z Kraď jak umělec pár nápadů a přetvořit je k obrazu svému, vyplyne mi z toho, že pro úspěšný boj se životem a kreativitou by stačila vlastně asi jen jedna (obsáhlejší) rada. Buďte svoji, vnímejte okolí, obklopujte se inspirativními lidmi, co se vám líbí, si zapamatujte, a když víte, že vaše paměť nefunguje jako kdysi, pište, zaznamenávejte a sbírejte. Nejde o to být originální, jde jen o to kreativně krást a mít z toho hlavně radost.