Kritik je v herecké společnosti nevítaná osoba

Po studiu herectví (a ročním angažmá v oblastním divadle) a dramaturgie jsem se rozhodla pokračovat na katedře teorie a kritiky. Světe, div se, ano, baví mě studovat. Ohlasy hereckých kolegů a kamarádů na můj výběr byly rozdílné, společné měly jen to, že byly negativní. Od „no, fuj“, přes „to si děláš pr…“, až po gesto mé kamarádky, která z prstů udělala kříž a ustoupila ode mě o jeden krok. Holt, kritik je v herecké společnosti nevítaná osoba. A je jedno, že máte třeba společnou šatnu. Kritiky, i když třeba jen laickými, jsme ale všichni. Proč tedy jediná vidím plus v tom, že si chci lépe „osvojit“ divadelní řeč, abych se mohla ke shlédnutým představením vyjádřit odborněji?