Vážená čtenářko, vážený čtenáři,
nové, čtyřicáté třetí číslo Hybrisu má podtitul Kritika kritiky.
Jedná se záměrně o velmi široké a abstraktní téma, pod nímž si, jak uvidíš, každá z redaktorek představila něco trochu jiného. Ještě předtím, než se začteš do našich textů, ráda bych tě jménem celé redakce vybídla ke spolupráci. Jak ostatně vystihuje téma čísla, považujeme za důležité neustále kultivovat kritiku a kritickou debatu. Proto prosím ber naše články jako inspiraci, případně potenciální výkop k dalším rozhovorům. Může jít o osobní setkání nad kávou či vínem, nebo klidně o psanou korespondenci. Půjde-li o kultivovanou debatu, jsem si jistá, že bude přínosná pro obě strany. Je vzrušující, když se v rámci debaty neshodneme a navzájem si vyjasňujeme stanoviska. Bez nesouhlasu by neexistovala komunikace. Neustálá (a nikdy nekončící) snaha hledat konsenzus je jádrem demokracie. Jak se ostatně ukázalo na konci ledna, zvolili jsme po dlouhé době do čela naší země člověka, který by mohl jít v tomto směru příkladem.
Pokud jsi četl/a naše minulé číslo, víš, že se točilo kolem slova krize, v jistém slova smyslu na něj navazujeme i v čísle novém. Oleksanda Titarova se ve svém článku například zamýšlí nad konformním postojem, s nímž dodnes (nejen) v České republice přistupujeme k ruské kultuře. A Natálie Bulvasová nabízí náhled na kontroverzní slovní spojení pasivní diváctví. Opět přinášíme pravidelnou rubriku reflektující dění v Divadle DISK, tentokrát se jedná o recenze inscenací Spravedliví, Krev na krku kočky a RAF RAF RAF. V rámci snahy rozšířit naše působení i za zdi AMU nabízím ke čtení také úvahu nad nejnovější knihou Michela Houellebecqa a reflexi divadelního počinu nastupující generace divadelníků, který je k vidění v Divadle v Celetné. Děkujeme i naší externí povídkářce Alexandře Ratajové, že připomíná důležitost rubriky Tvorba.
Redakce se dopustila ještě jedné externí spolupráce. Po zadání konkrétní věty plné klíčových slov z našich textů nám vyskakovací titulní obrázek vygenerovala umělá inteligence Midjourney. Zadání bylo následující: Albert Camus dressed as a woman thinking about the british airforce under the Eiffel Tower being watched by passive teenage spectators. By Kazimir Malevich (Albert Camus převlečený za ženu přemýšlí o britském letectvu pod Eiffelovou věží, zatímco ho sledují pasivní náctiletí diváci. Autor: Kazimir Malevič).
Za celou redakci ti, milá čtenářko a milý čtenáři, přeji inspirativní čtení a úspěšný letní semestr.
Barbora Sedláková, šéfredaktorka