Byla by jistě velká škoda v Hybris ukončit rubriku Dialogy poté, co vznikly rozhovory s pedagogy, absolventy a studenty všech kateder DAMU. Vždyť i na opačné straně Karlova mostu jsou na jedné z fakult naší školy obory, které se věnují divadelní tvorbě! S redakcí jsme se proto rozhodli vyzpovídat i členy dalších kateder. Začínáme s pedagogy Katedry nonverbálního divadla  - se živelnými muži plnými elánu, kteří zcela vyvracejí zobecnělá tvrzení o tom, že je pantomima zkostnatělá. Prvním z nich je vedoucí katedry doc. MgA. Adam Halaš, Ph.D., druhým Mgr. Štefan Capko a třetím MgA. Tomáš Kasprzyk.

Byla by jistě velká škoda v Hybris ukončit rubriku Dialogy poté, co vznikly rozhovory s pedagogy, absolventy a studenty všech kateder DAMU. Vždyť i na opačné straně Karlova mostu jsou na jedné z fakult naší školy obory, které se věnují divadelní tvorbě! S redakcí jsme se proto rozhodli vyzpovídat i členy dalších kateder. Začínáme s pedagogy Katedry nonverbálního divadla  - se živelnými muži plnými elánu, kteří zcela vyvracejí zobecnělá tvrzení o tom, že je pantomima zkostnatělá. Prvním z nich je vedoucí katedry doc. MgA. Adam Halaš, Ph.D., druhým Mgr. Štefan Capko a třetím MgA. Tomáš Kasprzyk.

Byla by jistě velká škoda v Hybris ukončit rubriku Dialogy poté, co vznikly rozhovory s pedagogy, absolventy a studenty všech kateder DAMU. Vždyť i na opačné straně Karlova mostu jsou na jedné z fakult naší školy obory, které se věnují divadelní tvorbě! S redakcí jsme se proto rozhodli vyzpovídat i členy dalších kateder. Začínáme s pedagogy Katedry nonverbálního divadla  - se živelnými muži plnými elánu, kteří zcela vyvracejí zobecnělá tvrzení o tom, že je pantomima zkostnatělá. Prvním z nich je vedoucí katedry doc. MgA. Adam Halaš, Ph.D., druhým Mgr. Štefan Capko a třetím MgA. Tomáš Kasprzyk.

Do fakultního divadla DISK nastoupila Tereza Sochová už během svých bakalářských studií na Katedře produkce, když jí tehdejší ředitel Michal Lázňovský nabídl místo hospodářky divadla. Po pár letech se pak ujala volného místa tajemnice, koncem magisterského studia se z ní stala vedoucí produkce. V letošním roce jsem si však s Terezou povídala již jako s novou ředitelkou DISKu, která má s divadlem množství ambiciózních plánů.

Na rozhovory s pedagogy Katedry výchovné dramatiky jsem putovala do třetího patra nad Hallerův sál. Za bílými dveřmi se skrývá několik učeben, kanceláří a chodba plná rozličných barevných loutek. Sešla jsem se zde nejdříve s docentem Jaroslavem Provazníkem, poté s vedoucím katedry, docentem Radkem Marušákem a nakonec s magistrou umění Kateřinou Schwarzovou. Strávila jsem zde několik příjemných chvil povídání o výchovné dramatice. Snad si i vy užijete čtení o tomto poutavém oboru.

Seriál dialogů se studenty, absolventy a pedagogy jednotlivých kateder DAMU pomalu spěje ke svému konci. Jako předposlední přišli na řadu absolventi Katedry výchovné dramatiky. Jaký vliv na ně mělo studium na této katedře? A jaký měla vliv samotná výchovná dramatika na jejich život poté, co opustili DAMU? K genderově velmi vyváženému rozhovoru jsem přizvala absolventy jak prezenčního, tak kombinovaného studia.

Absolvent HAMU, operní pěvec Adam Plachetka patří v současnosti mezi nejúspěšnější Čechy ve svém oboru. Do svých třiceti let stihl vystoupit prakticky v každém velkém operním domě na světě. Sólista Vídeňské státní opery se pro Hybris rozpovídal o svém studiu, přístupu k práci a rozdílech mezi světovou a tuzemskou produkcí i diváky.

Období 50. let 20. století je v československých dějinách spojeno s vykonstruovanými komunistickými procesy. Oběťmi se stali nejen samotní političtí vězni, ale také členové jejich rodin. Inscenace Zrezivělé dětství zprostředkovává pohled do doby totality skrze životní příběhy čtyř dětí, jejichž rodiče byli terčem perzekuce. Svou formou se řadí ke specifické divadelní disciplíně storytellingu, kterou lze ve zkratce definovat jako vyprávění příběhů. Inscenace primárně vznikla pro 2. stupeň ZŠ a střední školy, funguje ale také jako samostatný celovečerní program, v obou případech je doprovázená diskuzemi za účasti samotných dětí politických vězňů. O projektu bojujícím proti ztrátě historické paměti hovoří herečky Eva Burešová (absolventka alternativního a loutkového herectví DAMU), Markéta Holá (absolventka Teorie a dějin divadla MU), Petra Horváthová (absolventka činoherního herectví DAMU) a lektorka projektu Barbora Schneiderová, která je zároveň zakladatelkou a ředitelkou pražského spolku Storytelling, který dal inscenaci vzniknout.

V seriálu dialogů se studenty, absolventy a profesory, v nichž každý rok postupně představujeme jednu z kateder DAMU, jsme si Katedru výchovné dramatiky nechali na závěr. Na rozdíl od ostatních kateder, s jejichž předměty jsme se seznámili v rámci bakalářského studia na KTK, je pro nás KVD dosud neodhaleným koutem školy. Využila jsem jedinečné příležitosti, při níž studenti sestoupili z podkroví středního traktu, kde katedra sídlí, a ovládli školu Festivalem DVD (DĚTI-VÝCHOVA-DIVADLO), abych nahlédla do jejího tajemství.

Z Polska se vozí špatné potraviny, přitom spousta lidí bydlících u hranic rádo zajede k sousedům na velké nákupy. Polštině rozumíme mnohem méně než slovenštině, ale o dost více než němčině. Známe Český a Polský Těšín. Z kulturního prostředí budeme slyšet na jména Agnieszka Holland, Mariusz Szczygieł a někteří ještě i na Tadeusz Kantor a Jerzy Grotowski. Ale co znamená být Polákem dnes? Jak vypadá současná politická a společenská situace a proč zprávy o této zemi nevyznívají tak, že by tamní lidé byli spokojeni? Ptám se dvou polských novinářů se znalostí historie a politiky v evropském kontextu.

Pre posledné tohtoročné číslo Hybrisu som vyspovedala štyroch rôznych
pedagógov pôsobiacich na KTK. Kto formuje mladé generácie nádejných
kritikov a teoretikov, čo si myslia o katedre a ako hodnotia Hybris? Odpusťte
možnú prílišnú sebestřednost (v slovenčine proste nie je také presné slovo!)
– najmä pokiaľ ide o časopis samotný – a vedzte, že sa do týchto debát
púšťame hlavne so zreteľom na vás, milí potenciálni čitatelia.
Na ďalších stranách nájdete odpovede, výzvy a názory doc. Mgr. Daniely
Jobertovej, Ph.D., vedúcej a vše objímajúcej entity KTK; Mgr. Art. Evy
Kyselovej, Ph.D., nezameniteľnej a nepriehľadnuteľnej súčasti katedry;
rovnako ako externých pedagógov: vždy príjemne naladeného prof. PhDr.
Pavla Janouška, CSc., ktorého si KTK prepožičiava od Akademie věd
a energickej PhDr. Radmily Hrdinovej, ktorá svoje kritické názory okrem
DAMU šíri aj v mnohých médiách po celej republike.

Pre posledné tohtoročné číslo Hybrisu som vyspovedala štyroch rôznych
pedagógov pôsobiacich na KTK. Kto formuje mladé generácie nádejných
kritikov a teoretikov, čo si myslia o katedre a ako hodnotia Hybris? Odpusťte
možnú prílišnú sebestřednost (v slovenčine proste nie je také presné slovo!)
– najmä pokiaľ ide o časopis samotný – a vedzte, že sa do týchto debát
púšťame hlavne so zreteľom na vás, milí potenciálni čitatelia.
Na ďalších stranách nájdete odpovede, výzvy a názory doc. Mgr. Daniely
Jobertovej, Ph.D., vedúcej a vše objímajúcej entity KTK; Mgr. Art. Evy
Kyselovej, Ph.D., nezameniteľnej a nepriehľadnuteľnej súčasti katedry;
rovnako ako externých pedagógov: vždy príjemne naladeného prof. PhDr.
Pavla Janouška, CSc., ktorého si KTK prepožičiava od Akademie věd
a energickej PhDr. Radmily Hrdinovej, ktorá svoje kritické názory okrem
DAMU šíri aj v mnohých médiách po celej republike.

Pre posledné tohtoročné číslo Hybrisu som vyspovedala štyroch rôznych
pedagógov pôsobiacich na KTK. Kto formuje mladé generácie nádejných
kritikov a teoretikov, čo si myslia o katedre a ako hodnotia Hybris? Odpusťte
možnú prílišnú sebestřednost (v slovenčine proste nie je také presné slovo!)
– najmä pokiaľ ide o časopis samotný – a vedzte, že sa do týchto debát
púšťame hlavne so zreteľom na vás, milí potenciálni čitatelia.
Na ďalších stranách nájdete odpovede, výzvy a názory doc. Mgr. Daniely
Jobertovej, Ph.D., vedúcej a vše objímajúcej entity KTK; Mgr. Art. Evy
Kyselovej, Ph.D., nezameniteľnej a nepriehľadnuteľnej súčasti katedry;
rovnako ako externých pedagógov: vždy príjemne naladeného prof. PhDr.
Pavla Janouška, CSc., ktorého si KTK prepožičiava od Akademie věd
a energickej PhDr. Radmily Hrdinovej, ktorá svoje kritické názory okrem
DAMU šíri aj v mnohých médiách po celej republike.

Pre posledné tohtoročné číslo Hybrisu som vyspovedala štyroch rôznych
pedagógov pôsobiacich na KTK. Kto formuje mladé generácie nádejných
kritikov a teoretikov, čo si myslia o katedre a ako hodnotia Hybris? Odpusťte
možnú prílišnú sebestřednost (v slovenčine proste nie je také presné slovo!)
– najmä pokiaľ ide o časopis samotný – a vedzte, že sa do týchto debát
púšťame hlavne so zreteľom na vás, milí potenciálni čitatelia.
Na ďalších stranách nájdete odpovede, výzvy a názory doc. Mgr. Daniely
Jobertovej, Ph.D., vedúcej a vše objímajúcej entity KTK; Mgr. Art. Evy
Kyselovej, Ph.D., nezameniteľnej a nepriehľadnuteľnej súčasti katedry;
rovnako ako externých pedagógov: vždy príjemne naladeného prof. PhDr.
Pavla Janouška, CSc., ktorého si KTK prepožičiava od Akademie věd
a energickej PhDr. Radmily Hrdinovej, ktorá svoje kritické názory okrem
DAMU šíri aj v mnohých médiách po celej republike.

Jak už v minulém čísle poznamenala Tereza Pavelková, letošní dialogy jsou výjimečné, neboť v nich časopis Hybris zpovídá studenty, absolventy a pedagogy ze své vlastní katedry. Dialogy s absolventy jsou o to zajímavější, že jsme mohli oslovit studenty, kteří před šesti lety Hybris zakládali (Brigita Zemen a Vít Pokorný), a prvního šéfredaktora časopisu Ivo Kristiána Kubáka. Aby byla skupina dotazovaných pestřejší, doplňují Brigitu, Víta a Kristiána ještě poměrně nedávná absolventka Pavlína Pacáková a Anna Žáková, která naopak absolvovala jako jedna z prvních. Jejich odpovědi tudíž nabízí různé úhly pohledu na studium na naší katedře, navíc snad i zodpoví oblíbenou otázku: „Teorie a kritika? A co z tebe jako bude?”

V minulých číslech časopisu Hybris se pod rubrikou Dialogy vždy ukrývaly rozhovory se studenty, absolventy a pedagogy kateder DAMU. Tři čísla následující, počínaje tímto, budou výjimečná, protože se skrze sérii rozhovorů představí Katedra teorie a kritiky (KTK). Ta totiž na jaře příštího roku slaví dvacáté výročí svého založení.

Režisér jan Frič vůbec nemá čas, protože stále zkouší v nějakých divadlech ty svoje učesané taškařice. Rozhovor vůbec nechtěl poskytnout a neustále mi místo sebe podsouval nějaké neznámé umělce, prý také i divadelníky, a s hranou skromností se rozčiloval, že přeci nemůže mluvit v DAmU časopise, když tu školu nedostudoval, protože pro samou práci zapomněl, že jí ještě studuje. A že se stydí. Choval se jako malé dítě. Pokusila jsem se ho ukecat, zapůsobit ženskou silou, a tak asi po roce, v němž jsme si vyměnili stovky emailů s nahými fotografiemi, se mi to konečně povedlo. na vymodlenou schůzku v jeho oblíbené hospodě u evžena na Smíchově dorazil pohublý, s výrazným pivním mozolem, rovnou z Brna. Začala jsem tušit, že to nebude jednoduché. 

Pražské Quadriennale (PQ) je největší celosvětovou akcí, která zkoumá oblast scénografie a všech aspektů jejího použití – od scé- nického umění, kostýmního a light designu po aplikovanou scé- nografii. V rámci letošního hlavního tématu SharedSpace: Hudba Počasí Politika došlo také k intenzivnějšímu zapojení divadelních uměleckých škol z celého světa. Zlomvaz se stal oficiální součástí PQ, konkrétně projektu SpaceLab, a oproti předchozím ročníkům došlo ve struktuře festivalu k mnoha změnám. Právě na tyto změ- ny, na vznik a průběh spolupráce mezi studenty DAMU a PQ jsem se ptala MgA. Petra Prokopa, pedagoga katedry produkce a proděkana DAMU pro studijní záležitosti a uměleckou činnost, který na tento projekt dohlíží a který jej částečně sám inicioval. 

V minulých číslech jste si mohli přečíst rozhovory se studenty a s absolventy katedry autorské tvorby a pedagogiky. Jací jsou ale pedagogové? Zkouší si doma potajmu dialogické jednání? Čtou si nahlas svoje texty? Zeptala jsem se zakladatele KATaPu prof. Ivana Vyskočila, vedoucího katedry doc. MgA. Michala Čunderleho, Ph.D., prof. Přemysla Ruta, prof. PhDr. Jany Pilátové, MUDr. Evy Slavíkové a Mgr. Ivany Vostárkové. 

I v tomto čísle pokračujeme v cyklu rozhovorů, který se v současném akademickém roce zaměřuje na Katedru autorské tvorby a pedagogiky. Po rozhovorech se studenty přicházejí na řadu absolventi katedry. Hovořila jsem s Terezou Durdilovou, Zdeňkem Kasperem a s Hanou Malaníkovou. Jsem přesvědčená, že by rozhovor nebyl úplný, kdyby se jej nezúčastnil alespoň jeden ne–absolvent. Proto jsem se rozhodla dát prostor také Norbertu Židovi, prvnímu oficiálně vyloučenému studentovi této katedry.