Editorial #14

Zaměřeno na detail Stejně tak jako letošní festival Zlomvaz nesoucí podtitul Do útrob!, míněno DAMU, i my se v posledních dvou číslech snažíme zaměřit na naší alma mater, kterou pro většinu z nás DAMU bez pochyb je. Ohlasy na drobnou změnu v naší „dramaturgii“ jsou zatím zcela pozitivní. Označit Hybris jako „školní časopis“ pro mě není nic hanlivého, ba naopak. Zpětnou vazbu na tvorbu vás, studentů, považuji za to nejlepší, co může naše redakce i její externí redaktoři nabídnout. 

Není tomu tak dávno, co jeden externí pedagog naší školu označil za „rodinnou“, vedla ho k tomu zkušenost z jeho působení na filozofické fakultě, tedy dle jeho slov: „na univerzitě“. Nás je vždy poskromnu, když někdo chybí, je to hned (bohužel?) vidět. Existuje zde individuální přístup, který považujeme už za naprostou samozřejmost, přitom je to jinde věc zcela výjimečná. Na naší rodinné škole je nás tak málo, že není možné neznat tváře kolemjdoucích, a přes to mezi obory přílišná komunikace nevládne. Termín „rodina“ ve mně asociuje jakousi soudružnost, a čím víc je tato soudržnost pevnější, tím je logicky rodinné pouto lepší. Týden neklidu ukázal, že jako rodina fungovat umíme, což mile překvapilo jak studenty, tak pedagogy. Ostatně fungování mezi katedrami bylo na představení kandidátů akademického sená- tu DAMU tím nejstěžejnějším tématem. Vesměs všichni kandidáti (studenti i pedagogové) chtějí zlepšit mezikatedrovou komunikaci. Komu se to skutečně podaří, bude jistě vzat na nebesa.

A teď se dostanu, jak se říká, k jádru pudla. Časopis Hybris se vydává od roku 2009, o jeho existenci se tak nějak všeobecně ví, ale tím to zřejmě povětšinou končí. Pocit, že si jej vydáváme tak sami pro sebe, značně sílí. Ve prospěch mého pocitu jsou i rozhovory s paní Schartovou a panem Hrbkem, které naleznete po kratičkém listování tímto číslem. Jejich odpověď na otázku týkající se našeho časopisu je více než smutná, tedy alespoň pro nás, kteří se snažíme dát texty do čitelné podoby (což je někdy práce sakra těžká!).

Ptám se tedy vás, naši milí čtenáři, co pro vás náš časopis znamená? Vidíte v něm nějaký přínos? Zahajuji neoficiální průzkum. Náklad 350 kusů se bez problémů rozebere, ale už málo kdy se k nám dostane nějaký komentář, polemika – zkrátka váš názor, který je pro nás taky důležitý.

P. S.: I kdyby průzkum nedopadl v náš prospěch, tak nezoufejte/neradujte se, nás se stejně nezbavíte. Hybris forever (young?)!