Editorial #16

Máme za sebou vyčerpávající tři měsíce, a to nejen my v redakci, ale prostě my všichni v Čechách. Nejdřív konec světa, pak prezidentské volby a teď nasněžilo. Za okny učebny K225 sice naplno propukla zima, ale uvnitř to vřelo. Nová redakce, nové nápady, nový entusiasmus a nová příkoří.

První podstatnou změnou je, že už se mnou nejezdí členové redakce ve stejném vagonu tramvaje, vyhýbají se mi zástupci nižších ročníků a nechtějí si se mnou povídat ve strachu, že dostanou domácí úkol. To jsou ale jen drobné redakční legrácky, které čtenář při listování Hybris nepozná, ale může si po přečtení těchto řádků alespoň užít trochu škodolibosti.

Největší novinkou je rubrika, která od nynějška nahradí Exitorial na poslední straně časopisu. Jmenuje se Post scriptum a budou do ní přispívat různé osobnosti z českých divadelních kruhů. Doufáme, že přinese pohled na svět i divadlo zas z trochu jiného úhlu. V tomto čísle naleznete fejeton Michala Pavlaty, kterému ještě jednou děkuji.

Také jsme teď v redakci v očekávání, protože se má zrodit nový web Hybris. Asi to nebude úplně bezbolestná procedura, ale věříme, že to bude stát za to. Snažíme se oživit i naše facebookové stránky, takže komu se ještě nelíbíme, tomu se určitě v nejbližší budoucnosti zalíbíme.

Dalším naším nesmělým, ale o to více riskantním, krokem kupředu je projekt scénických čtení her, které uveřejníme v časopise. Pokud se nám podaří sehnat dostatečné množství financí a protagonistek vyššího věku, pak už snad nebude stát nic v cestě.

Už šestnácté vydání Hybris, které právě držíte v ruce, lze jistě využít mnoha kreativními (i méně kreativními) způsoby. Doporučuji vám ale stočit pozornost k článku Evy Petelíkové Setkání s Dialogickým Já Huberta Hermanse, ve kterém Eva až skoro něžně popisuje návštěvu věhlasného holandského profesora a psychologa. Pokud jste spíše na drsnější literaturu, pak se zaměřte třeba na recenze absolventské inscenace čtvrtého ročníku herectví Katedry činoherního divadla Buchty a Bohyně, které napsali Vít Pokorný a David Košťák. Určitě byste také neměli přeskočit naši pravidelnou anketu, tentokrát směřovanou k absolventům oborů scénografie na DAMU. Ale úplně nejlepší by bylo, kdybyste si přečetli časopis Hybris celý, protože není nijak zvlášť tlustý a je rozhodně lepší než Padesát odstínů šedi.