EDITORIAL #40

Milí čtenáři,

vítáme vás na stránkách nového Hybrisu. Ačkoliv se zdá, že se moc nezměnilo, jelikož stále máme pouze elektronickou verzi, pevně věříme, že jde již o poslední číslo pod virovou taktovkou. Takovou malou vlaštovkou je návrat domáckých diskovek, jež jsme stihli implementovat. Pevně doufáme, že opět rozproudí pro naši školu základní diskuzi o živém divadle.

Chtěli jsme se vyhnout neustálému negativismu covidové doby, kdy jsme všichni nešťastní z toho, že divadla nehrají. Hledali jsme proto, podobně jako v minulém čísle, téma, které se nám zdálo důležité. Shodli jsme se, že nejvýraznějším vývojem během loňského roku prošlo diváctví. Pandemie nás přiměla vytvořit úplně nové formy. Divadla se nutně musela naučit s divákem pracovat jiným způsobem než předtím. Někdy se dařilo více, a někdy méně. V mnoha případech zrychlilo posilování vlivu streamovacích platforem (Netflix, Dramox…), s čímž musela živá kultura vést velmi nerovný souboj. Rozhodli jsme se tento fenomén prozkoumat a pokusit se podívat do budoucnosti. Přinesla nám tato změna i nějaké pozitivní odezvy, které budou rezonovat i nadále, až se (doufejme) na podzim vrátíme ke kontaktnímu způsobu života?

 

Za nové vedení Hybrisu vám přejeme příjemné čtení

Jakub Liška