V prvním ročníku se jako jednu ze vstupních informací dozvíte, že archívy jsou nejlepším místem pro studium a bádání. Vždyť kolik jich jenom je! Zřejmě se ale už nepočítá, že by někdo chtěl těchto služeb opravdu využít. Jak by jinak bylo možné, že při pokusu najít materiály pro studium se na většině těchto míst setkáte pouze s neochotou, s nemožností si dané věci okopírovat či s neschopností poskytnout klidné místo, kde by se člověk mohl soustředit na nucené rychločtení? Mezilidská komunikace je jistě nesmírně důležitá, ale při snaze si zapamatovat co nejvíce informací si nepotřebujete vyslechnout životopisy tamních zaměstnanců (byť jsou mnohdy velmi zajímavé). Jsem trošku zmatená. K čemu tedy archívy v dnešní době mají sloužit, když se v nich evidentně nedá studovat, natožpak bádat?