Německých neuzříte frašek, kde tančí ďábel, smrt a šašek: karneval je vám přichystán.1
Představte si město, do jehož ulic se na tři dny v roce vylije paralelní struktura. Na tři dny se ulice promění v dějiště svátku výjimky, v dějiště karnevalu. Jedná se o největší karneval Švýcarska a zároveň jediný protestantský karneval na světě. Čekáte-li karneval jako dobu obrácení světa, veselí, opilosti a obscénnosti (tak jak karnevalovou kulturu popisuje třeba Bachtin), budete zklamáni, anebo příjemně překvapeni. Ano, převrácení světa platí, veselí též, ale na opilce, taneční bujarost či obscénnosti nenarazíte. To, co se před vámi rozevírá, je projev ohromné kulturnosti, společenství, satiry a radostnosti. Živý, kolektivní a aktuální společenský rituál, který má zároveň jakýsi vážný, velmi respektovaný nádech.