Milí čtenáři,
V rukou právě držíte 1. číslo časopisu Hybris tohoto akademického roku. Předem vás ale chci upozornit na jednu velkou změnu ve složení jeho redakce. Kvůli menšímu počtu studentů v magisterském programu jsme se rozhodly oslovit jako externí autory i některé studenty z bakaláře. Nově máte tedy jedinečnou možnost poznat jejich tvorbu daleko dříve, než přes úspěšně složené státnice doputují do navazujícího studia, kde bude tvorba Hybris jejich hlavním předmětem.
Ema Šlechtová a Sarah Slavíčková se ve svých článcích rozhodly zaměřit na z hlediska písemných reflexí více opomíjené, a přitom značně pozoruhodné projekty studentů KATAP a zahraniční studentky z KALD. Co by to ale bylo za Hybris, kdyby v něm chyběly kritiky! V tomto čísle najdete celkem dvě. První z nich se týká inscenace studentů Činohry Choroby mládí, ve které se na ni zaměřuji zejména z hlediska snahy o jistou generační výpověď. Druhá kritika se váže k inscenaci studentů Alterny. Kateřina Vaněčková v ní poukazuje na to, co vše se dá provést s jednou ikonickou českou operou a jak trefně to ve výsledku může rezonovat s dnešní dobou. Jiná část redakce se ve svých článcích naopak vydala za hranice naší fakulty a zároveň i republiky. Alexandra Ratajová se ve svém textu zaměřuje na inscenaci režiséra Iva van Hova, kterou zhlédla během studijního pobytu v New Yorku. Veronika Švecová se zase pustila do reflexe festivalu Babkárská bystrica TOUR 2018, na němž působila ve festivalovém zpravodaji. Do zahraničí také zamíříte prostřednictvím glosy Elišky Raiterové, která se v ní s humorem vyjadřuje ke svému aktuálnímu pobytu na ERASMU v německém Giessenu. Eliška je zároveň i autorkou rozhovoru s „renesanční osobností“ Vladimirem Benderskim. Rubriku rozhovorů ještě doplňují rozpravy Adély Kalusové se studenty katedry nonverbálního divadla.
Obsah čísla je tedy více než „nadupaný“, ať vás jeho čtení těší!
To vám přeje
šéfredaktorka Tereza Šafářová