Skip to main content
Hybris 42
Časopis DAMU pro kritiku a divadlo
vybrat číslo
všechna čísla
#42
#41
#40
#39
#38
#37
#36
#35
#34
#33
#32
#31
#30
#30
#29
#28
#27
#26
#25
#24
#23
#22
#21
#20
#19
#18
#17
#16
#15
#14
#13
#12
#11
#10
#9
#8
#7
#6
#5
#4
#3
#2
#1
editorial / recenze / reflexe / rozhovory / tvorba / dialogy / názory / analýzy / studie / glosy / aktuality
autoři / archiv
redakční rada / kontakt
recenze
vybrat číslo
všechna čísla
#42
#41
#40
#39
#38
#37
#36
#35
#34
#33
#32
#31
#30
#30
#29
#28
#27
#26
#25
#24
#23
#22
#21
#20
#19
#18
#17
#16
#15
#14
#13
#12
#11
#10
#9
#8
#7
#6
#5
#4
#3
#2
#1
editorial
recenze
reflexe
rozhovory
tvorba
dialogy
názory
analýzy
studie
glosy
aktuality
Na návštěvě u babičky Tereza Šafářová

Chcete si obout papuče, uvelebit se na koberci v babiččině bytě a vychutnávat si při tom horkou kávu? Toužíte strávit příjemnou hodinu a půl v domácké atmosféře a vzpomínat společně s herci na vaše babičky a období dětství? První absolventská inscenace studentů 4. ročníku KALD Barunka is leaving dokazuje, že to jde i bez zbytečného sentimentu a patosu. Nabízí ale něco víc než jen možnost zavzpomínat si?

recenze #30 / 2017
Živá neživá Maryša Lukáš Černý

Inscenace, kterou pro Studio Damúza upravil a zrežíroval Štěpán Gajdoš s dramaturgyní Annou Klimešovou, jako by slibovala, že nebude pouze Maryšou: jmenuje se Maryša LIVE. Název dává tušit záměr tvůrců, kterým patrně bylo hrát drama Mrštíků teď a tady, v jednom společném čase a prostoru pro diváky i postavy, tj. bez časoprostoru fikčního.

recenze #30 / 2017
Ovce večera Tereza Šafářová

Obavy z inscenace Träumende Kollektive. Tastende Schafe (Staat 3) tvůrčího kolektivu Rimini Protokoll ve mně a mých spolužačkách ze Semináře současného německého divadla hlodaly už delší dobu. Děsilo nás totiž její německé znění (bez titulků!) a interaktivita, o níž se psalo v programu.

recenze #30 / 2017
SEX JE VŠECH Petra Bruzlová

Možná nám připadá, že jsme v dnešní době schopní naprosto otevřeně přemýšlet a mluvit o sexualitě a iniciativa HateFree by nám mohla závidět naši bezbřehou akceptaci všech okolo nás… Kolik z toho jsme si ale prožili na vlastní kůži? Kolik jsme vychovali heterosexuálů, homosexuálů, bisexuálů nebo transgender lidí anebo s kolika z nich se opravdu známe? Před rokem se tehdy ještě druhý ročník herectví a třetí ročník režie-dramaturgie Katedry činoherního divadla rozhodl nad tématem dětství, sexuality a dospívání zamyslet prostřednictvím textu Franka Wedekinda Probuzení jara ve své bakalářské práci.

recenze #29 / 2017
„Když se na ně budete dívat, tak vyrostou!“ Kateřina Kykalová

V minulém čísle Hybris představovala Anna Smrčková publikaci Klauzury FAMU 2016 a ocenila její snahu hodnotit klauzurní výstupy studentů Filmové a televizní fakulty z pohledu odborné veřejnosti. Stejným směrem v únoru vykročili i samotní studenti FAMU, když se své klauzurní práce rozhodli veřejně promítnout v holešovickém Bio Oku. V rámci komponovaného večera s pokorným názvem Filmečky zde představili pět krátkých dokumentárních filmů studenti Katedry dokumentární tvorby Lenka Benešová, Ondřej Šálek, Barbora Chalupová a Nikola Krutilová a student Katedry střihové skladby Jakub Jelínek.

recenze #29 / 2017
POSLEDNÍ KOUPEL Tereza Pavelková

Divadlo NoD zahájilo sezónu 2016/2017 s programovým cílem uvádět autorské inscenace, které se zabývají aktuálními tématy vycházejícími ze současného společenského dění. Dramaturgickou linii započala Kasha Jandáčková, absolventka režie Katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU, autorskou inscenací Ve dne v noci. Režisérka v ní pracuje s autentickými dokumentárními materiály a vypráví příběhy skutečných obětí teroristických útoků, které ukazují, jak moc se náš život může změnit v pouhopouhé vteřině.

recenze # /
„Je velice krásný den,“ řekl Santiago Nasar Karolína Krajčová

Divadelní soubor Spektákl působí v Praze ve Studiu Švandova divadla a skládá se ze studentů a z čerstvých absolventů DAMU a JAMU. Tvůrci se soustředí na nové interpretace české i zahraniční klasiky, nahlíží na ni optikou dnešní doby, a proto často vytváří vlastní adaptace známých knižních titulů. Do jejich dramaturgické linie tak vedle Fausta (premiéra 29. 10. 2016), Zmoudření Dona Quijota (25. 10. 2014) a inscenace Maryšo! Evo! Dom!(12. 1. 2015) zapadá i Kronika ohlášené smrti Gabriela Garcií Marquéze, která měla premiéru 4. 3. 2017 ve Studiu Švandova divadla pod režijně-dramaturgickým vedením Jana Holce a Davida Košťáka. Kronika ohlášené smrti je přitom výjimečná tím, že titul nebyl dosud na českých jevištích inscenovaný.

recenze # /
Volit Hodné, nebo Zlé? Povíme si zítra… Petra Zachatá

Politické divadlo je v současnosti velice výrazným fenoménem a stále větší ohlas zaznamenává i v Čechách. Poslední ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka sestával takřka výlučně z inscenací s politickým nábojem. V divadle NoD letos uvedli autorskou inscenaci Kashy Jandáčkové Ve dne v noci pojednávající o teroristických útocích, explicitní politickou výpovědí upoutal počin Studia Hrdinů Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny. V divadle DISK nyní můžeme vidět inscenaci Zítra si povíme, již rovněž lze k tomuto proudu přiřadit. Její tvůrci, studenti třetího ročníku režie a dramaturgie Katedry alternativního a loutkového divadla Nina Jacques a Petr Erbes, se však od konkrétní reality spíše odpoutávají a vydávají se cestou větší obecnosti – zabývají se charakterem politické praxe vůbec.

recenze #29 / 2017
Show Must Go On! Kateřina Kykalová

 „Jdou cvičení sloni a cvičení pávi, pár cvičených koní a cvičené krávy. Jdou cvičení švábi a cvičené žáby, jdou cvičení mroži a za nimi s noži jdou cvičení lidé…“ (Karel Kryl: Maškary)

recenze #28 / 2017
I’ll Be There For You… Tereza Pavelková

…when the rain starts to pour. Parta šesti lidí dovádí ve fontáně. Dnes již kultovní obraz a kultovní píseň. Kdo by neznal Přátele - onu legendární partičku, o jejíchž vztazích, každodenních starostech, ale i radostech života v New Yorku seriál vypráví. Jeho popularita trvá od devadesátých let až dodnes. Proč o tom píši? Poslední absolventská inscenace čtvrtého ročníku KČD nese název Kamarádi. A to není náhoda.

recenze #28 / 2017
My se smrti nebojíme Petra Bruzlová

Od roku 2007 probíhá na HAMU projekt pro současný tanec, pantomimu a pohybové divadlo s názvem Nová generace se záměrem reprízovat úspěšná umělecky přínosná představení začínajících choreografů a performerů. (facebook.com/ngenerace). Již pátý ročník mezinárodního Festivalu Nové generace se uskutečnil od 24. 11 do 26. 11. 2016 ve spolupráci se Studiem Alta, avšak své projekty a klauzurní práce, které mohou být propojené do tematického programu, studenti pravidelně představují také v Divadle DISK. V rámci jednoho takového večera se představily tři projekty, kdy použitý žánr, téma nebo děj odkazovaly (i když někdy vzdáleně) ke smrti – taneční film pouze v 2D rozměru v kontrastu s jevištěm a živými interprety, smuteční hostina a vodník jako mrtvý anděl či zabiják. Pro Novou generaci, stejně jako ostatně pro každou, je vyrovnávání se s tímto tématem určitou částí tvůrčí cesty. Vyrovnat se se smrtí totiž může znamenat žít.

recenze #27 / 2016
Téměř do Moskvy Anna Smrčková

Olga, Máša a Irina Prozorovovy jsou inteligentní, vychované ženy, jejichž největší touhou je odjet do svého rodného města, Moskvy. Vyhlížejí do budoucnosti s nadějí lepšího života a nalezení skutečné lásky. Stále více si totiž uvědomují, že umět pět jazyků a hrát na klavír ve světě, kde se čas zabíjí prázdným filozofováním, hraním karet a pitím čaje, nemá smysl.

recenze #27 / 2016
Únik před realitou do virtuální Pomony Petra Zachatá

V září uvedlo Divadlo DISK v české premiéře hru britského dramatika Alistaira McDowalla Pomona, variaci na detektivní drama inspirovanou noirovými a hororovými filmy, ale také počítačovými hrami a fantasy knihami. Po Čechovových Třech sestrách a Brechtově Dobrém člověku ze Sečuanu tak absolventský ročník herectví Katedry činoherního divadla dostal vůbec poprvé možnost pracovat na půdě fakultního divadla s textem současného autora.  Pod vedením režiséra Jana Holce, studenta 5. ročníku režie na téže katedře, a dramaturga Davida Košťáka vytvořili inscenaci, v níž se vyrovnávají se současným fenoménem počítačových her nabízejících svým vyznavačům návykové náhradní světy.

recenze #27 / 2016
Na pomezí divadla a výtvarné instalace Lucie Křápková

Uplynuly necelé dva roky od premiéry imerzivní inscenace Letec/L´Aviateur a já opět stojím ve starém, donedávna neobydleném domě, tentokrát v Praze na Florenci, za jehož zdmi se zanedlouho odehraje představení Pomezí. Začátek očekávám s otázkou, jak se tvůrci s novou inscenací vyvinuli a zda díky této zkušenosti proniknu hlouběji do tajů imerzivního divadla.

recenze #27 / 2016
VĚC: meziplanetární hledání Tereza Kosáková

„Send in the clowns,“ reprodukovaně zazní od britské hudební skupiny Tiger Lillies v závěru inscenace Věc. Divadlo DISK totiž není prostorem opanovaným pouze absolventskými inscenacemi a projekty Divadelní fakulty, ale své klauzurní projekty zde pravidelně prezentují i studenti pantomimy.

recenze #27 / 2016
Kolik váží slovo? Karolína Krajčová

Absolventský ročník Katedry alternativního divadla DAMU ve svém představení Skončí to ústa čerpá z experimentální poezie šedesátých let, a to ze dvou sborníků, Experimentální poezie a Vrh kostek. Obě dvě knihy redigovali a z velké části také přeložili Josef Hiršal s Bohumilou Grögerovou. Tato poezie se vymezuje proti tradiční interpretaci básní, odvrací se od příběhu, snaží se vytrhnout věty ze souvislostí, slova z řádků, osamostatňuje písmena. Slovo se v básni stává materiálem, jenž skýtá nespočet nových možností - může se proměnit v matematický vzorec, ve vizuální obraz, může se stát jen uhrančivým zvukem, který si čtenář ve své hlavě přehrává. Je to poezie hledání nového tvaru, nových kvalit textu, a to především výtvarných a rytmických.

recenze #27 / 2016
Stará nová dramaturgie Helena Jonášová

Sborník New Dramaturgy: International Perspectives on Theory and Practice přináší nový pohled nejen na problematiku dramaturgie, ale dotýká se také současného uvažování o divadle v jeho různých podobách. Editorské dvojici Katalin Trencsényiové a Bernadette Cochraneové se podařilo vytvořit mnohovrstevný obraz moderní dramaturgie, kterou zobrazují prostřednictvím žánrově rozmanitých textů: ve sborníku nalezneme eseje, rozhovory i podrobné analýzy, reflektující různé divadelní žánry (činohra, tanec, komunitní divadelní projekt, apod.).

recenze #26 / 2016
Co se schovává ve školní skříňce? Anna Smrčková

Tři chlapci, pět dívek a hlavně osmnáct dvířek plechových školních skříněk tvoří základnu, kde se odvíjí mikropříběhy jedné fiktivní třídy. Herečka, choreografka a režisérka Halka Je Třešňáková společně se 4. ročníkem herectví alternativního a loutkového divadla vytvořila za pomoci improvizací a vlastních zprostředkovaných zážitků herců autorskou inscenaci. Jako výchozí téma si zvolili šikanu a její rozličné podoby.

recenze #26 / 2016
Didaktická čínohra Kateřina Kykalová

Jak být dobrý k sobě i k druhým zároveň? Je možné konat dobro ve světě plném bídy, kde vládnou přírodní zákony a silnější tygr žere? Tyto otázky si klade hra Dobrý člověk ze Sečuanu, v níž levicově smýšlející Bertolt Brecht zkoumá morální úpadek německé společnosti za druhé světové války. Funkční mechanismy kapitalismu v ní ničí lidskost a člověka mění ve zvíře, jehož primární motivací je nakrmit sebe a svou rodinu.

recenze #26 / 2016
Objevení loutek Lenka Veverková

Jak na divadle zobrazit císařský řez, koncentrační tábor, první sex či automobilovou nehodu, aniž bychom před sebou měli litry krve nebo vzdychající herce? Jednou z možností je použít hlínu, dřevo, provázky, žárovky, drátky a další materiály, díky nimž se z reality přeneseme do jiného světa. Do světa loutek.

recenze #26 / 2016

Pagination

  • First page první
  • Previous page předchozí
  • …
  • Page 2
  • Current page 3
  • Page 4
  • Page 5
  • …
  • Next page další
  • Last page poslední
  • autoři
  • archiv
redakční rada kontakt
© DAMU, graphic design by Marie Štumpfová, web created by Onkubator